Žiji jen jednou... tak budu žít naplno a NIKDY se nevzdám!

Svůdné peklo

16. října 2014 v 19:33 | McStery |  Moje tvorba- básničky, slohy a jiná lit. bláznovina



V temnotě s ďáblem,
se srdcem v zemi,
skládají básně
v pekelné kleci.




__________________________________________________________________________________________________


Ty temné oči, hledíc na mě,
spalují živelně každou mou báseň.
Do morku kostí, cítím ten žár,
smutek a zloba prýští teď k nám.

A tu zřím jistotu uprostřed temna.
a ta mě ďáblovi v životě nedá.
A když mě opustí postupně zhynu,
jak kvítek na poušti bez špetky stínu.

Tu však ďábel tasí své zuby,
bílé jak světlo nejčistčí luny.
Snědá pleť a černé oči,
až se mi z nich hlava točí.
To vše peklo temné má,
do náruče zve mě dál.

Masku tak tajemnou na tváři má,
hořící rty v blízkost mi dá.
Život či smrt zvolit,těžký to soud.
Každý kdo okusil,ví co znamená utonout.

Když zříš jeho tvář, srdce se půlí,
je to jen lhář, co má srdce ze suti.
Teď klame pohledem plného žáru,
já však teď nečekám smrtelnou ránu.

A tu to přicházi,vybrat si musím.
Zda peklu duši dám či půjdu- li trním.

Samotu okus ve jménu ďábla,
pak cestu skrz trní raději opust.
Nikdy se nevracej, ráj tě již nechce.
Každý je moct slabý, radši uteče.

A tak čas běží, ďábel nás zve,
ve jménu lásky, všichni podlehneme.
Teď závěr utíká, hlavou mi běží.
Jaký cíl vybrat si, zjistím teď stěží.










 

Další články


Kam dál

Reklama