Žiji jen jednou... tak budu žít naplno a NIKDY se nevzdám!

Pavel - oběť nebo agresor?

22. srpna 2014 v 19:29 | McStery |  Vaše příběhy

Tedy v případě, že se na šikanu přijde a najde se někdo, kdo ji chce řešit, což se bohužel nestává často.

Jednalo se o případ chlapce v 6. třídě, který měl problémy s učením. Přerostly až v reparát z jazyka na konci školního roku. Nedopadl bohužel dobře a tak musel opakovat 6.třídu, což se chlapci ani trochu nelíbilo. Připadal si, že je mezi malými dětmi a realizoval se tím, že si ve třídě o rok mladších dětí budoval vedoucí pozici. Dost razantně. Fyzickou převahu měl, takže to nedalo až tak moc práce.
Postupně " s jídlem rostla chuť". Jednou si vzal s sebou do školy nůž, který si dal do postranní kapsy školního batohu. Dodnes nikdo neví, zdali ho chtěl použít či nikoli. Na přítomnost nože se přišlo v podstatě náhodou. "Naštěstí". Náš chlapec, říkejme mu například Pavel, cosi sebral spolužačce. Ta se za ním rozběhla a v rychlosti dosáhla jen na batoh s ukrytým nožem, o který se mírně poranila.
Ve škole pro něj zaslouženě nastalo peklo. Chtěla se Pavla co nejrychleji zbavit, vyvrhnout ho ze svého středu. Zavolali jeho maminku. Bohužel ji nebrali jako partnera pro možné řešení, ale jako dalšího nepřítele, který musí z kola ven i se svým synem a to možná co nejrychleji. Maminka byla zcela šokována a to jak informacemi o svém synovi, tak přístupem školy. Ze zákona totiž nelze "vyhodit" žáka ze základní školy a nenabídnout náhradu. Na střední už to možné je a to i bez nabídnuté náhrady. Mluvila o svém synovi jako o impulsivním jedinci, který nejdříve jedná a pak teprve myslí. Přikládala to ale i tomu, že musel její syn opakovat 6.třídu (dříve takový nebýval).
Maminka agresora, jak už byl Pavel nazýván, se obrátila na odborné pracoviště. Udělala velice dobře.
Škola se nechtěla bavit ani s odborníky. Zamčeno bylo tedy jak klíčem v zámku školy, tak v komunikaci. Odborné pracoviště našlo náhradní základní školu. Přístup tamní paní ředitelky byl zcela odlišný. Vzala případ naprosto profesionálně a Pavla do školy přijala. Brala to jako pedagogickou výzvu. Tak by to mělo být.

Specializované pracoviště Pavlovi zajistilo:
• možnost dalšího vzdělání a hlavně navíc způsoby, jak jeho problém řešit:
• našlo mu studentku z pedagogické školy na doučování
• Pavel se účastnil víkendových zájezdů s kroužkem horolezectví
• jednou týdně docházel na konzultace s odborníky
• rodina byla v neustálém osobním kontaktu s odborným pracovištěm (nejprve jednou týdně, později, když problémů ubývalo, méně často)

Podle videozáznamu mělo doučování, dá se říci, až magickou sílu. V počátku byl Pavel naprosto apatický, mlčel, když nevěděl. Po poměrně krátké době byl u něj patrný velice znatelný posun k lepšímu. Raduje se, že ví, jak na to a baví ho to.
Horolezectví je výzva. Výzva k rozvaze. Musíte přemýšlet a to nejen za sebe, ale i za své kamarády. Také oni se na vás musí spolehnout stejně jako vy na ně. Překonáte první vrchol a láká vás to ještě o něco výš.
Na videozáznamu Pavel říká, že pro něj čtyřky a pětky byly něčím, čím se odlišoval a byl "frajer". Dodal, že dostávat jedničky či dvojky, je ale lepší pocit. Na nové škole se jeho prospěch z bývalých 3, 8 zlepšil na průměr 1, 6.
Dnes Pavel studuje bez problémů na střední škole.
V problematice šikany je důležité řešit ve stejné míře příčiny i následky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Irena Irena | E-mail | 11. května 2015 v 1:09 | Reagovat

Setkala jsem se se šikanou ze strany manžela,byla jsem sama obětí

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama